Na společné vystoupení dramatického souboru Jednička, pěveckého sboru Písnička a flétnového kroužku jsme se všichni moc těšili. Čtvrtek 3. prosince byl určen jako den D. Slavnostně nazdobený velký sál bruntálského kina přivítal devadesát účinkujících a asi 200 diváků.
Zazněly písničky zimní i vánoční, veselá zabijačková roztleskala publikum, roztomilé recitování našich nejmenších vyčarovalo úsměvy na rtech a flétničky a klávesy zněly všem ještě dlouho v uších. Doufám, že se náš záměr – vnést do vašich srdcí pohodovou předvánoční náladu – povedl a že jste všichni odcházeli spokojeni.
Tento koncert jsme věnovali paní Alici Pospíšilové, která nám dlouhá léta komponovala hudbu k textům do našich hudebních pohádek a patřila do kruhu naší druhé dramaťácké rodiny.
Poděkování patří paní učitelce Horákové, Henčové, Zpěvákové, Zapalačové a Klánové za to, jak pěkně program sestavily a vzorně nás připravily.
Na závěr chci dětem i dospělým popřát šťastné a veselé Vánoce! Také doufám, že všem dívkám a ženám, které si daly ,,barborku“ do vázy, větvička rozkvete a příští rok budou chystat svatbu.
Díky podpoře Města Bruntál jsme v rámci projektu „Autisté vnímají, autisté poznávají“ vyrazili tentokrát na výlet za zvuky podzimního lesa u vodopádů Bílé Opavy.
A byl to zase nádherný den. První poprašek sněhu nám dal možnost hledat stopy mezi stromy v lese, naslouchat tichému ševelení stromů a zbytkům listí na nich. Sníh pochovával i zvuky našich kroků, turistické stezky byly prázdné a my jsme si ten klid podzimního lesa skutečně užili. Naši kluci byli v lese snad poprvé. Údolím se nesl jejich smích, to jak hledali zajíčka, co tu stopy zanechal. A protože jej nenašli, tak jsme si na něj zahráli a hopsali jsme po lese jako malí. Nedaleko šuměla svoji píseň Bílá Opava, až k jejím peřejím a vodopádům jsme ale nedošli. Přesto to stálo za to, náš výlet se vydařil... Všichni bychom měli alespoň na chvíli zastavit a nabrat do plic čerstvý vzduch, který se nám nabízí. Máme jej nadosah, užívejme jej.
Tato akce byla finančně podpořena Městem Bruntál. Děkujeme.
Čtenářské dílny jako prostředek ke zkvalitnění čtenářství a čtenářské gramotnosti
MŠMT, výzva č. 56, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Prioritní osa 1 – Počáteční vzdělávání, Oblast podpory 1.1 – Zvyšování kvality ve vzdělávání
V letošním školním roce jsme se zapojili, jako většina škol v republice, do projektu s názvem Čtenářské dílny jako prostředek ke zkvalitnění čtenářství a čtenářské gramotnosti. Jak sám název napovídá, cílem projektu je zvýšit zájem žáků o knihy, o čtení knih, a hlavně porozumění jejich obsahu. Že děti přestávají v dnešní „počítačové“ době číst, vnímáme snad všichni, proto bychom jim měli, my dospělí, pomoci, pomoci jim najít ke knihám cestu zpět. Proč právě my? Protože my jsme jejich vzorem!
A to je pro nás, pedagogy, velký impuls a příležitost ukázat žákům, k čemu je kniha dobrá, proč by měli číst, a třeba že i kniha by měla mít v jejich životě své opodstatněné místo. Různými motivačními metodami se budeme v dílnách snažit o to, aby i slabší čtenář našel v četbě knih zalíbení, četl je s potěšením a rád, a naopak, aby zdatní čtenáři viděli v knize víc než jen příběh. Takovým čtenářům bychom chtěli ukázat, že čtení může znamenat nejen sdílení zážitků, tj. povídání si o přečtených knihách, o hlavních hrdinech, výměnu názorů a jejich obhajobu, ale také to, že četbou se rozvíjí jejich fantazie, slovní zásoba, kreativita. A když v dětech tuto touhu, touhu po čtení, probudíme, bude to ta nejhezčí odměna za naše snažení.
V naší práci jsme zatím napůl cesty, ale z fotogalerie už teď můžete vidět, jak se nám v hodinách čtenářských dílen daří…
Oficiální tisková zpráva (Praha, 16. října) – Třídenní dobrovolnický projekt 72 hodin, organizovaný Českou radou dětí a mládeže (ČRDM), zaznamenal svůj nový rekord. Do 620 přihlášených akcí se letos pustilo 29.188 lidí.
Tak k tomuto úžasnému výsledku jsme přispěli i my. Kdo my? No přece třída VII. A z Jedničky, která se zaregistrovala s projektem Pomozme Berušce. Kdo je to Beruška? Beruška je centrum denní péče o různě znevýhodněné děti ve věku od 3 do 15 let. Beruška sídlí ve Spolkovém Domě Mariany Berlové na Husově ulici v Bruntále. Celý den jsme v několika skupinách pracovali jak uvnitř, tak i na zahradě a pomáhali uklidit budovu i areál po velké letní rekonstrukci. Zahradu bylo potřeba připravit na zimu.
21 žáků třídy VII. D se rozhodlo přidat k projektu, přiložit ruce k dílu a uklidit si před prahem našeho druhého domova – naší školou.
Je pátek 23. 10. a my, namísto sezení v lavicích, bereme pár plastových pytlů a jdeme pomoci pozemku naší školy od všeho nepořádku. Nepopulární prácičku začínáme na novém parkovišti za školní dílnou. Hned od začátku třídíme posbíraný odpad tak, aby se dal recyklovat. Po několika minutách je nám jasné, že budeme nacházet nejen všudypřítomné plastové láhve a papíry všeho druhu, ale i poklady vhodné do muzea kuriozit - například čtyřbarevnou propisovací tužku, sadu pravítek, bednu plnou nařezaného papíru, jednu papuči, která nikomu neschází, nebo tepláky bez jediné dírky. Jestli někdo z vás rozpoznal své věci, má smůlu, jsou teď už patrně předělávány na druhotné suroviny.
Město Bruntál nás podpořilo v projektu „Plaváním mezi lidi“, takže jsme mohli zahájit již počtvrté naši speciální plaveckou sezónu. Speciální, protože s naší speciální třídou je všechno speciální. Vodu máme také rádi a moc se na bazén nedostaneme, tak věřte, že si tyto vzácné chvilky užíváme.
Tato akce byla finančně podpořena Městem Bruntál. Děkujeme.
Díky podpoře Města Bruntál jsme v rámci projektu „Autisté vnímají, autisté poznávají“ vyrazili tentokrát na výlet za koníčky do Rudné pod Pradědem.
Na dvoře jezdeckého klubu Amír nás přivítalo malé koťátko, které nás provázelo celý den a dělalo nám překladatele do koníčkovské řeči. Seznámilo nás s Laskonkou - bílou kobylkou, s paní Naďou - její kámoškou, a s dalšími obyvateli zdejších stájí. Mohli jsme si koťátko i koníčky hladit (paní Naďu ne) a se všemi jsme se skamarádili.
Není to samo sebou mít moderní techniku i ve třídě pro děti s handicapem. Často se v zařízeních, kde se nevzdělává jako v obyčejné třídě, nedostává finančních prostředků na rozvoj, nám se ale podařilo zajistit několik penízků z Rozvojového programu MŠMT - „Podpora vybavování škol kompenzačními pomůckami pro žáky se zdravotním postižením“, a tak jsme mohli hned po prázdninách našim žáčkům otevřít dveře zbrusu nové místnosti s projektorem.
Ekotým poznával v arboretu vzácné i běžné druhy rostlin
Členové ekotýmu navštívili arboretum v Novém Dvoře, kde se pod vedením odborného průvodce seznámili s rostlinami a zvířaty v naší i zahraniční přírodě. Navštívili výstavu cizokrajných motýlů, z kterých byli nadšeni. Měli možnost vidět kukly a mohli se dotknout vzácného motýla. Ve skleníku i venku v přírodě poznávali rostliny z různých kontinentů. Průvodce se u každého stromu nebo rostliny zastavil a řekl k nim mnoho zajímavostí o jejich vzniku, kde rostou, jaké mají nároky na výživu a zapojoval žáky do diskuze různými otázkami.
Exkurze byla hrazena z projektu „Podpora přír. a techn. vzděl. v MSK“ ve spolupráci s Gymnáziem Bruntál. Děkujeme za gymnáziu za možnost účastnit se akcí v rámci projektu.
Stále je co oslavovat, a proto tak s radostí činíme
Díky podpoře Města Bruntál jsme v rámci projektu "Autisté vnímají, autisté poznávají" mohli vzít naše žáčky ze speciální třídy na parádní dobrodružnou výpravu mezi africké lvy, tygry a žirafy a oslavit tak Mezinárodní den dětí.
Po strastiplné a daleké cestě jsme dosáhli cíle v samém srdci černého kontinentu, který se jmenuje Ostrava. Po krátké siestě ve stínu palem kaštanovitých, skryti před žhnoucím poledním sluncem mezi rododendrony a hamburgrlenty, objevili jsme nádherný kout plný šelem, z něhož přivážíme zajímavé a poučné fotografické záběry. Nafotili jsme lva chystajícího se zívat, vyrušili jsme žirafy z družného rozhovoru a také křečky líné tak, že se ani nechtěli s námi vyfotit, ovšem nejcennější záběr do našeho alba přibyl v zátočině Wapek - zachytili jsme totiž potají, jak se sloni koupají. Chvíli jsme se pak ještě pohupovali na liánách místního kolotoče. Zpět do hor na severu u vstupní brány nás už raději odvezl savana expres - škoda jen, že ho napříč vyprahlou zoo netáhli velbloudi. No, byl to den plný napětí a vzrušení, a i když to pro nás byla cesta skutečně náročná, tak opravdu stála za to.